Znělá postalveolární afrikáta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA103 (135)
Znak IPA
Znak SAMPAdZ
Česká fonetická transkripce
Zvuková ukázka

Znělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , pro zdůraznění současné artikulace lze zapsat s ligaturou d͡ʒ, číselné označení IPA je 103 (135), ekvivalentním symbolem v SAMPA je dZ.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]
  • Způsob artikulace: polotřená souhláska (afrikáta). Vytváří se současnou artikulací dvou hlásek - [d]/[ɟ] a [ʒ]. Nejprve se vytvoří krátká uzávěra (okluze), která je vzápětí uvolněna. Vzduch poté proudí úžinou (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum.
  • Místo artikulace: zadodásňová souhláska (postalveolára), částečně palatizovaná (palatizace). Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem a částečně i tvrdým patrem.
  • Znělost: znělá souhláska - při artikulaci hlasivky kmitají. Neznělým protějškem je t͡ʃ.
  • Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

[editovat | editovat zdroj]

V češtině se tato hláska zaznamenává spřežkou , .

Jako samostatný foném se /dž/ v domácích slovech vyskytuje výjimečně, např. ve slově bán, obvykle se jedná o znělou realizaci (alofon) psaného /č/, např. ve slově čba. Jako d͡ʒ se může vyslovovat i spojení psaného /d/ a /ž/, např. ve slově Byov [ˈbɪ.d͡ʒof], v pečlivé výslovnosti se však obě hlásky raději vyslovují odděleně: [ˈbɪd.ʒof].

Nejčastěji se /dž/ používá při počeštěném psaní přejatých slov, např. džem, džez (angl. jam, jazz).

V jiných jazycích

[editovat | editovat zdroj]