Safír (raketa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Raketa Safir na startovní rampě se satelitem Omid

Safír (persky سفير) je íránská nosná raketa používaná od roku 2009 pro starty prvních íránskych satelitů. Slovo safir znamená v perštině vyslanec nebo mediátor.

Stručný popis

[editovat | editovat zdroj]

Dvoustupňová raketa je pravděpodobně odvozena z íránské balistické rakety středního doletu Šaháb 3. Má výšku 22 metrů a průměr 1,25 metrů, používá raketový motor na kapalné pohonné látky. Jedná se o lehkou nosnou raketu, která dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit náklad o maximální hmotnosti jen několik desítek kilogramů. Startovní hmotnost rakety Safír je asi 26 tun.

  • Safír
  • Safír-1, či Safír-2
  • Safír 1B, či Safír-2B (hmotnost 37 tun)

Historie použití

[editovat | editovat zdroj]

První suborbitální zkušební let rakety typu Safír se uskutečnil 4. února 2008 z íránského kosmodromu Semnan. Dne 16. dubna 2008 došlo pravděpodobně k neúspěšnému íránskému pokusu o vypuštění satelitu. Raketě selhal druhý stupeň, dosáhla výšky 152 km, nicméně Írán neúspěch popřel a let označil jako suborbitální test.

Dne 2. února 2009 se Íránu podařil úspěšný kosmický start, raketa Safír 2 dopravila na oběžnou dráhu ve výšce 250 až 380 km první íránský satelit Omid s hmotností 27 kg.

Dne 15. června 2011 byl vypuštěn, za pomocí mírně modifikované rakety Safír-2B, satelit Rasad o hmotnosti 15 kg a 2. února 2012 dopravili Íránci na oběžnou dráhu družici Navid s hmotností 50 kg.

Pod označením Kavošgar (Průzkumník) se rakety Safír používají také na sondážní suborbitální lety.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Safír na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]