Nornikel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nornikel
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaotevřená akciová společnost
Datum založení30. června 1993
Adresa sídlaBolšaja Tatarskaja ulica 11, Moskva, 115 184, Rusko
Charakteristika firmy
Oblast činnostitěžba, těžební průmysl a metalurgie neželezných kovů
Produktynikl
Tržní kapitalizace48,3 mld. $ (2019)
Obrat16,9 mld. $ (2022)[1]
17,9 mld. $ (2021)[1]
Provozní zisk7,6 mld. $ (2022)[1]
9,5 mld. $ (2021)[1]
Výsledek hospodaření5,9 mld. $ (2022)[1]
7 mld. $ (2021)[1]
Celková aktiva25,8 mld. $ (2022)[1]
23,4 mld. $ (2021)[1]
Vlastní kapitál4,8 mld. $ (2022)[1]
8,6 mld. $ (2021)[1]
Zaměstnanci73 700 (2019)[2]
MajiteléOlderfrey Holdings (34,6 %)
En+ Group (27,8 %)
Dceřiné společnostiNordStar
Nordavia
Kolská hornicko-metalurgická společnost
Norilský hornicko-metalurgický kombinát A. P. Zaveňagina
Gipronikel
Jenisejská říční paroplavba
Identifikátory
Oficiální webwww.nornik.ru
ISINRU0007288411
LEI253400JPTEEW143W3E47
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nornikel (rusky Норникель, do roku 2016 Норильский никельNorilskij nikel) je ruská společnost podnikající v oboru těžby niklu a palladia. Její hlavní závody jsou v okolí Norilsku nedaleko Jeniseje v severním Rusku. Kromě toho má závody na poloostrově Kole v Nikelu, Zapoljarném a Mončegorsku, v západním Finsku v Harjavaltě a v Botswaně a Jihoafrické republice.

Jedná se o celosvětově největšího producenta niklu a palladia a patří do desítky nejvýznamnějších producentů mědi.

Společnost je v soukromých rukou, přes nadřazené společnosti jsou jejími vlastníky Vladimir Potanin, Oleg Děripaska a Roman Abramovič.

5. února 2021 byla společnost Nornikel odsouzena Krasnojarským soudem k pokutě 1,62 mld. EUR za znečištění ruské Arktidy při nehodě na jaře 2020.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nornickel na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Financial reporting (USD). Nornikel. 10. února 2023. Dostupné online. [cit. 2023-02-10].
  2. Annual Report. Nornikel. 26. února 2020. Dostupné online. [cit. 2020-02-26].
  3. DEGEORGE, Krestia. ArcticToday [online]. 2021-02-05 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]