Jocelyne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jocelyne
Jocelyne (1964)
Jocelyne (1964)
Základní informace
Narození14. srpna 1951
Tunis, TuniskoTunisko Tunisko
Úmrtí25. června 1972 (ve věku 20 let)
Bry-sur-Marne, FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Místo pohřbeníPantinský hřbitov
Žánrypop music, yé-yé, šanson
Povolánízpěvačka
Nástrojehlas
Aktivní roky19641972
VydavateléPhilips Records, CBS, Disques Mouloudji
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jocelyne, rodným jménem Jocelyne Esther Journo (14. srpna 1951 Tunis25. června 1972 Bry-sur-Marne), byla francouzská zpěvačka.[1]

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1951 v rodině zubaře z Tunisu. V roce 1958 se rodina přestěhovala do Champs-sur-Marne.[2] V únoru 1964, kdy vydala své první album, jí bylo pouhých dvanáct a půl roku. Pozornost posluchačů upoutala především díky svému vynikajícímu smyslu pro rytmus a výraznému hlasu, pro který byla tehdy přirovnávána k Brendě Lee, která byla v té době velkou hvězdou v USA. Téhož roku se objevila na pódiu L´Olympia po boku Dalidy a dalších osobností.

Skutečný úspěch přišel s jejím druhým albem, v červnu 1964, na kterém vskutku nazpívala dva hity Brendy Lee ve francouzštině (Lonely Lonely Lonely Me / Le dimanche et le jeudi, a Heart In Hand / J'ai changé de pays). Během následujících dvou let vydala ve Francii další čtyři alba, čímž její popularita dále vzrostla.

V roce 1968 získala nahrávací smlouvu v kanadském Québecu a přesunula se do zámoří. Ve Francii se na ni mezitím začalo zapomínat, takže když se v roce 1970 vrátila, musela si veřejnost znovu podmanit. Rozvoj její kariéry však ukončila tragická nehoda: 25. června 1972, v nedožitých 21 letech, zahynula při pádu na motorce. Nedlouho předtím nahrála velmi originální verzi známé písně My Way (v úpravě Jeana-Clauda Vanniera a v aranžmá Michela Bernarda) a Qui la nuit Alaina Bashunga a Michela Bernarda;[3] tyto dvě písně na její památku vyšly na singlu vydaném krátce po její smrti.

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

Během své kariéry vydala v letech 19641966 jeden singl, a další dva (po návratu z Quebecu) v letech 19701972.[4] Své jediné velké album s názvem Jocelyne vydala v lednu 1965; obsahovalo následující písně:

  1. Les Garçons
  2. Le Ciel ne lui a rien donné
  3. On prétend que j'ai pleuré
  4. La la la la la
  5. Quelqu'un d'autre
  6. Elle me l'a volé
  7. Exodus
  8. Nitty Gritty
  9. Le Dimanche et le jeudi
  10. J'avais un grand ami
  11. À la fin tu gagneras
  12. J'ai changé de pays

U příležitosti 30. výročí jejího úmrtí bylo v lednu 2002 v rámci řady Twistin The Rock (Vol. 19) vydáno kompilační album Jocelyne s těmito písněmi:

  • CD 1:
  1. Il a tout pour lui
  2. Je suis seule
  3. La vie c'est bon
  4. Non plus comme avant
  5. Le dimanche et le jeudi
  6. J'ai changé de pays
  7. Il sera à moi
  8. Pourquoi?
  9. Les garçons
  10. Où serons-nous demain?
  11. La la la la la
  12. Oui j'ai peur
  13. Nitty gritty
  14. Exodus
  15. On prétend que j'ai pleuré
  16. Le ciel ne lui a rien donné
  • CD 2:
  1. Quelqu'un d'autre
  2. Elle me l'a volé
  3. J'avais un grand ami
  4. À la fin tu gagneras
  5. Chaque fois que je rêve
  6. Oui je crois à la vie
  7. Tu n'as pas de cœur
  8. C'est le moment
  9. Regarde-moi
  10. Mais ça valait la peine
  11. Moi je veux croire à l'amour
  12. Et je t'ai vu
  13. Chantons plus fort
  14. J'ai oublié
  15. Reviendra-t-il encore
  16. Allez pleurer sans moi

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jocelyne (énekes) na maďarské Wikipedii a Jocelyne (chanteuse) na francouzské Wikipedii.

  1. DELUXE, Jean-Emmanuel. Yé-Yé Girls of '60s French Pop. [s.l.]: [s.n.], 2013. 256 s. Dostupné online. ISBN 978-1-936239-71-9. S. 118. 
  2. «Edith Piaf est morte. Vive Jocelyn!», Photo-Journal, týden od 21. do 28. dubna 1965
  3. Site de Michel Bernard, compositeur. monsite.wanadoo.fr [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-19. 
  4. Jocelyne. Discogs [online]. discogs.com [cit. 2024-09-12]. Dostupné online.