Frank Towen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Frank Towen
Narození27. října 1912
Praha
Úmrtí27. prosince 1991 (ve věku 79 let) nebo 17. prosince 1991 (ve věku 79 let)
Praha
Povoláníučitel, sochař, tanečník a choreograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Frank Towen, vlastním jménem František Novotný (27. října 1912, Praha27. prosince 1991, Praha) byl tanečník, choreograf a taneční pedagog.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Studoval na obchodní akademii a začal studia i na Vysoké škole obchodní, řadu let působil jako magistrátní úředník. Základy baletu si osvojoval u Remislava Remislavského a Marty Aubrechtové, u níž začal se studiem tap dance, později u ní působil i jako její odborný asistent. V tap dance se zdokonaloval u amerického stepaře Boba Parkera, který hostoval v pražské Alhambře. Další poznatky získával především z amerických hudebních filmů, především filmů s Fredem Astairem a Ginger Rogersovou, později studoval výrazový tanec u Haralda Kreutzberga.

Taneční činnost před válkou

[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech se ještě pod svým občanským jménem věnoval společenskému tanci, kde spolu se svou ženou Annou Romlerovou patřil k evropské špičce v tomto oboru. Tehdy získali asi čtyřicet různých ocenění a pohárů v různých domácích i zahraničních tanečních soutěžích. V pražském amatérském tanečním klubu pak pracoval i jako trenér celou řadu dalších let, vychoval zde celou řadu pozdějších špičkových tanečníků. Na dráhu profesionálního tanečníka vstoupil v době okupace kdy začal pracovat v divadle v tehdy německé Vratislavi (Breslau).

Umělecká činnost po válce

[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození se stal členem tanečního souboru Karlínského hudebního divadla, působil i v hudebním divadle v Nuslích (Divadlo na Fidlovačce). Poté přesídlil do pražské Alhambry, kde působil jako šéf zdejšího baletu. Kromě toho také vystupoval ve Varieté Praga, jezdil s estrádními a varietními programy po celé československé republice. V padesátých letech se stal také řádným zaměstnancem HAÚ, což byla Hudební artistická ústředna, jež měla na starosti, mimo jiné, profesionální přípravu všech profesionálních artistů pro tehdejší cirkusy a varieté, jeho spolupráce s artisty pak trvala prakticky až do konce jeho života. Krátkodobě a příležitostně působil jako choreograf a taneční poradce v celé řadě slovenských a českých divadel jakož i v různých tanečních souborech. V 50. letech ho postihl dvouletý zákaz činnosti, v té době pravidelně vystupoval s různými tanečními orchestry, jeho taneční partnerkou v té době bývala americká tanečnice Jacquelin Ward. Na přelomu 50. a 60. let vystupoval také s různými jazzovými a revialistickými hudebními uskupeními. Kromě toho také pracoval jako poradce a choreograf pro československý film a televizi. Byl tanečním choreografem a tanečním pedagogem v Polské televizi, dále též pomáhal s choreografiemi v NDR při přípravě programů berlínského zábavního a revuálního pořadu Ein Kessel Buntes, které posléze vysílala pravidelně i Československá televize. Doma v Československu pracoval jako choreograf, hudební scenárista (např. pro Alhambru či pro Lucerna bar a další). Se svojí taneční skupinou také vystupoval v Rumunsku a ve Vídni.

Jako pohybový poradce také pracoval při přípravě módních přehlídek. Nadále spolupracoval s kluby společenského tance např. v Bratislavě, zasedal v porotách různých mezinárodních soutěží společenského tance a tap dance. O tanci také často přednášel i psal do odborných publikací, novin a časopisů.

Pedagogická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Za nejcennější přínos pro československý tanec je považována především jeho činnost pedagogická a trenérská, zejména práce pro HAÚ a činnost při veřejných kurzech, které vedl bezmála dvě desítky let v pražských Kobylisích (kurzy jazz dance, tap dance a příprava na dětskou akrobatiku). Zde vychoval celou řadu pozdějších tanečníků i tanečních pedagogů. Dával i soukromé hodiny tance různým umělcům z oblasti show-bussinesu, hodiny u něj brali např. populární zpěváci Karel Gott, Jiří Korn, Josef Laufer, Václav Neckář, Helena Vondráčková, skupina Jezinky a Kamelie a mnozí jiní další.

Hlavním jeho vkladem do moderní taneční metodiky byl smysl zejména pro jazz a s ním spojené umělecké dění ať už na poli hudebním či tanečním nebo i mimo něj.

Svoji bohatou a pestrou uměleckou dráhu ukončil roku 1988 ze zdravotních důvodů.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Evženie Tomková-Towenová, Olga Strusková: Frank Towen : život s tancem, Vimperk : Tina, 1995, ISBN 80-85618-32-X

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]