Fausto Elhuyar
| Fausto Elhuyar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. října 1755 Logroño |
| Úmrtí | 6. února 1833 (ve věku 77 let) Madrid |
| Příbuzní | Juan José Elhuyar (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fausto Fermín de Elhuyar y de Suvisa (11. října 1755 Logroño – 6. února 1833 Madrid) byl španělský chemik a montanista.
Jeho rod pocházel z Hasparrenu ve Francouzském Baskicku. Příjmení Elhuyar bývalo také zapsáno jako Elhúyar, D'Elhuyar nebo Delhuyar. Otec Juan Elhuyar byl v Logroñu chirurgem a lihovarníkem. S Ursúlou de Lubice měl dva syny a dceru, Fausto i jeho bratr Juan José Elhuyar vynikli v přírodních vědách.[1]
Fausto Elhuyar studoval v Paříži medicínu, matematiku a chemii, pak navštěvoval Báňskou akademii ve Freibergu. Jeho učiteli byli Hilaire Rouelle a Abraham Gottlob Werner. Po návratu do vlasti působil v Královské baskické vlastenecké společnosti v Bergaře, kde se zaměřil na výzkum amalgámů. Ve své laboratoři společně s Françoisem Chabaneauem úspěšně rafinoval platinu. V roce 1783 bratři Elhuyarové jako první na světě úspěšně izolovali z wolframitu prvek wolfram, který krátce předtím teoreticky popsal Carl Wilhelm Scheele.[2] Pobýval také na Uppsalské univerzitě a navštívil Vídeň, aby studoval metodu získávání stříbra z rud, kterou objevil Ignác Antonín Born. Ve Vídni se také seznámil se svou manželkou Joan Raabovou.
V roce 1785 obdržel královský patent, kterým byl jmenován generálním inspektorem dolů v Novém Španělsku. Roku 1792 založil Královský hornický seminář v Ciudad de México. Inicioval rovněž vybudování výstavného sídla školy v klasicistním slohu, nazvaného Palacio de Minería.[3] Po vypuknutí mexické války za nezávislost se vrátil do Španělska, kde byl jmenován ministrem hornictví. Zasloužil se o modernizaci těžby v Almadénu a v pánvi Tharsis-La Zarza i o přijetí nového důlního zákona v roce 1825. V knize Memoria sobre el influjo de la minería en la agricultura, industria, población y civilización de la Nueva-España en sus diferentes épocas popsal historii hornictví v Mexiku. Publikoval také odbornou práci o mincovnictví.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ELHUYAR Y LUBICE, Juan José de [online]. The Mineralogical Record [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The D’Elhuyar brothers: The discovery and isolation of tungsten [online]. Basque Press [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fausto de Elhuyar (1755–1833), A Spanish Mining Geologist [online]. Cambridge University Press [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fausto Elhuyar Spanish chemist and mineralogist [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fausto Elhuyar na Wikimedia Commons - Elhuyar, Fausto (1755-1833). Auñamendi Eusko Entziklopedia
