Eutrofizace
_Berlin_03.jpg?lang=cs)
Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor. Rozlišujeme přirozenou eutrofizaci (jejímž hlavním zdrojem je výplach těchto živin z půdy a rozklad mrtvých organismů) a nepřirozenou, nadměrnou eutrofizaci způsobenou lidskou činností.
Dusíkaté látky a fosfáty způsobující nepřirozenou eutrofizaci často pocházejí z hnojiv používaných v zemědělském sektoru a dešti splavovaných do vodních toků, existují však i jiné signifikantní zdroje (u fosforu třeba některé prací prostředky, přicházející do řek kanalizací).
Důsledkem je nejprve přemnožení planktonu a také sinic (vodní květ) a posléze, po jejich masovém odumření, se projeví nedostatek kyslíku ve vodě (zejména u dna, kde ho odebírá tlení hmoty) a následné vymírání ryb a dalších organismů, zejména těch žijících u dna (toxické látky pocházející ze sinic, dekompozitorů a rozkládajících se organismů mohou však v extrémním případě působit na většinu či celou rybí populaci i další organismy v potravním řetězci). Přístupu kyslíku do spodních vrstev brání pyknoklina – vrstva oddělující vodu s odlišnou hustotou.
Eutrofizaci lze předcházet omezením znečištění vod: zabráněním splachů hnojiv ze zemědělské půdy a také čištěním odpadních vod.
Slakovodní eutrofizace
[editovat | editovat zdroj]Česká republika
[editovat | editovat zdroj]Podle údajů ČHMÚ z roku 2020 mají v Česku hlavní podíl na překračování limitů pesticidních látek ve vodě pěstování cukrové řepy, řepky a kukuřice.[1] Přestože kvůli vysokému množství živin nedochází nutně k úhynu vyšších organismů, bylo jejich vlivem v českých vodních nádržích pozorováno přemnožení některých druhů ryb (plotice, cejni nebo okouni) a naopak úbytek druhů citlivých na kvalitu vody (mník, lososovití).[2]
Eutrofizace moří
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako ve sladkovodních vodách je jedním z hlavních důsledků eutrofizace nárůst řas a fytoplanktonu, následná vyšší spotřeba kyslíku a s ní spojený úhyn organismů. Citlivost mořských ekosystémů na přebytek živin se liší v různých lokalitách, hrají přitom roli hloubka, množství sladkovodních přítoků nebo mořské proudy.[3] Limitující prvek pro organismy je v mořích na rozdíl od sladké vody dusík.[4]
Přehled
[editovat | editovat zdroj]Atlantský oceán
[editovat | editovat zdroj]Stav v severovýchodním Atlantiku se od 90. let 20. století zlepšuje, ale v některých oblastech i do roku 2024 přetrvávají problémy s eutrofizací.[3] Na pobřeží Bretaně a jihovýchodního Španělska je vliv eutrofizace zvlášť patrný vlivem extenzivního používání hnojiv v zemědělství.[5]
Arabské moře
[editovat | editovat zdroj]K patrně prvnímu případu hromadného úhynu mořských organismů v Arabském moři (konkrétně poblíž Kuvajtského pobřeží) v důsledku eutrofizace došlo v roce 1999, kdy během září a října došlo k extrémnímu nárustu počtu mořských řas Karenia Selliformis a následnému úhynu ryb. Tyto situace od té doby nastávají pravidelně a vedly ke zřízení malé rezervace v zátoce Sulaibikhat, přesunu kuvajtského průmyslu od pobřeží a většímu důrazu na čištění průmyslových vod.[6]
Baltské moře
[editovat | editovat zdroj]
Baltské moře se dlouhodobě potýká s vysokými hladinami živin, v období 2011-2016 bylo postižených nejméně 97 % jeho rozlohy, přičemž na 12 % území spadaly hodnoty do nejhorší kategorie.[3] Mezi lety 1980 a 2021 byl v Baltském moři monitorován úbytek dusíkatých sloučenin a naopak nárůst vypouštěných sloučenin fosforu.[7]
Vědci z univerzity v Göteborgu v roce 2011 navrhli zařízení, které by za použití větrné energie vhánělo kyslík do stometrové hloubky Baltského moře a pomohlo obnovit tamní ekosystém.[8]
Černé moře
[editovat | editovat zdroj].jpg?lang=cs)
Do Černého moře přivádí živiny množství významných řek včetně Dunaje, Dněpru a Dněstru. Hlavními zdroji znečištění je zde zemědělství, odpadní vody a průmysl. V důsledku eutrofizace se mezi lety snížila mocnost okysličené vrstvy vody z 140 m na 90 m.[3]
Středozemní moře
[editovat | editovat zdroj]Středozemní moře je silně oligotrofní a obsah živin se ještě snižuje směrem na východ, problémy spojené s eutrofizací nastávají převážně lokálně.[3]
Omezování
[editovat | editovat zdroj]Jelikož živiny se do moří splachují z pevniny, je primárním nástrojem boje proti eutrofizaci v mořích omezení produkce a obsahu nutrientů v sladkovodních vodách, které do moří ústí.[3][4][9]
Podle dat organizace NOAA mohou s omezováním důsledků eutrofizace do značné míře pomoci původní organismy, např. někkteří mlži, kteří se živí fytoplanktonem. Ve státě Connecticut bylo díky ústřicovému průmyslu pozorováno snížení obsahu nutrientů v mořské vodě a vzhledem k nízkým nákladům a relativně vysoké účinnosti bylo v některých oblastech USA (Chesapeake Bay, Mashpee Bay) pěstování a sklizeň ústřic uznáno jako oficiální metoda odstraňování živin z vody, nebo je dokonce součástí oficiální strategie samosprávy.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pesticidy, sinice a řasy: Kvalita povrchových vod v Česku se snižuje - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ MATUŠKOVÁ, Leona. Voda: měnící se místo k životu. Věda a výzkum [online]. AVČR, 2019-03-13 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Eutrophication. water.europa.eu [online]. 2024-10-04 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LCI - Marine Eutrophication. lc-impact.eu [online]. [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A green ocean – how water pollution kills marine life (eutrophication) – Ocean52 [online]. [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AL-YAMANI, Faiza Y.; POLIKARPOV, Igor; SABUROVA, Maria. Marine life mortalities and Harmful Algal Blooms in the Northern Arabian Gulf. Aquatic Ecosystem Health & Management. 2020-04-02, roč. 23, čís. 2, s. 196–209. Dostupné online [cit. 2024-10-11]. ISSN 1463-4988. DOI 10.1080/14634988.2020.1798157. (anglicky)
- ↑ Nutrients in Europe's transitional, coastal and marine waters. www.eea.europa.eu [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EKOLIST, tch. Jak vzkřísit mrtvé dno Baltského moře? Provzdušňovací pumpou. Ekolist.cz [online]. 2011-04-21 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b US DEPARTMENT OF COMMERCE, National Oceanic and Atmospheric Administration. What is eutrophication?. oceanservice.noaa.gov [online]. [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (EN-US)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eutrofizace na Wikimedia Commons - Čínské jezero s pitnou vodou ohrožují bující řasy
