Alois Vávra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
plk. Alois Vávra
Narození13. září 1914
Krmelín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. listopadu 1943
Biskajský záliv v prostoru Brestu
FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtísestřelen
Místo pohřbenítělo nenalezeno
Národnostčeská
Alma materVojenská akademie v Hranicích
Povolánípalubní navigátor
ZaměstnavatelRoyal Air Force
Znám(á) jakoos. č. F-2087, RAF 138872
RodičeAlois a Amálie Vávrovi
Chybí svobodný obrázek.

Alois Vávra (13. září 1914 Krmelín18. listopadu 1943 Biskajský záliv) byl český palubní navigátor 311. československé bombardovací perutě RAF.

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Alois Vávra se narodil 13. září 1914 v Krmelíně na Frýdecko-Místecku v rodině Aloise a Amálie Vávrových. Odmaturoval na učitelském ústavu v Příboru. Během prezenční vojenské služby absolvoval mezi lety 1936 a 1937 školu pro důstojníky v záloze v Pardubicích. Rozhodl se pro dráhu voják z povolání a mezi lety 1937 a 1938 vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. Dosáhl hodnosti poručíka jezdectva.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 se Alois Vávra zapojil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa a byl ustanoven jejím velitelem pro okres Moravská Ostrava. Dne 30. prosince 1939 opustil ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Maďarsko a blízký východ se dostal do Marseille, kde byl 9. února 1940 u Československé armády v zahraničí. Po pádu Francie v červnu 1940 se evakuoval do Spojeného království, kde byl zařazen do důstojnické zálohy Československé armády. K 19. prosinci 1942 byl přijat do Royal Air Force. Po výcviku na palubního navigátora byl 14. dubna 1943 zařazen k 311. československé bombardovací peruti, se kterou se začal účastnit protiponorkových hlídkových letů nad oceánem. První operační let absolvoval 1. května 1943. Dne 18. listopadu 1943 odstartoval jako příslušník posádky stroje Consolidated B-24 Liberator GR Mk.V BZ872 "E" pod velením Metoděje Šebely. Úkolem byla protiponorková patrola nad Biskajským zálivem, ze které se již nevrátil. Poslední zpráva pochází z času 13.10 hodin a hovoří o nutnosti přistát na moři z důvodu závady motoru. Dle německých záznamů byl jeho letoun pravděpodobně sestřelen dvojicí německých stíhaček Messerschmitt Bf 109 v prostoru Brestu. Jeho tělo moře nevyplavilo. Dosáhl hodnosti nadporučíka.

Posmrtná ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]