Alexej Iljič Čirikov
| Alexej Iljič Čirikov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. prosince 1703 nebo 1703 Lužnoje |
| Úmrtí | 4. června 1748 nebo listopad 1748 Moskva |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Místo pohřbení | Tula |
| Alma mater | Akademie námořní stráže |
| Povolání | objevitel, voják a navigátor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexej Iljič Čirikov (rusky Алексей Ильич Чириков; 24. prosince 1703, selo Lužnoje, Tulská gubernie – 4. června 1748, Moskva)[1] byl ruský mořeplavec a objevitel.
V letech 1725–1730 byl členem první kamčatské výpravy Vituse Beringa.[1] Roku 1728 jako velitel lodi Sv. Gabriel podnikl plavbu od ústí řeky Kamčatky průlivem, později zvaným Beringův, do Severního ledového oceánu. V letech 1733–1743 byl jedním z velitelů druhé kamčatské výpravy.[1] Jako velitel lodě Sv. Pavel doplul k americkým břehům na Aljašce, objevil a popsal řadu ostrovů, především Aleuty. Zemřel v Moskvě na tuberkulózu.
Jménem Čririkova je nazváno několik geografických útvarů: mys na ostrovech Kjúšú, Attu, v Anadyrském zálivu, Taujském zálivu, podmořský vrch v Pacifiku, Čirikovův ostrov a mys na Bakerově ostrově.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2021-02-04]. Heslo ЧИ́РИКОВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-21. (rusky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DIVIN, Vasilij Afanasjevič. Mezi Asií a Amerikou. Praha: Osvěta, 1952. 111 s.
- JÜRGENS, Hans Peter. Všechny lodě plují k břehům. Praha: Olympia, 1981. 239 s. 27-008-81.
